Tento úžasný vůz mi zůstal začátkem 90tých let jako jedna z mála vzpomínek na mého otce. V té době byl plně pojízdný, bez vážných známek koroze, s celkem zachovalým lakem a podobně. Ale postupem času se mi dostávala do rukou novější vozidla a na Sedánka se jaksi zapomělo. Skončil za domem na zahradě, bez přístřešku, léto - zima,déšť - sníh. A to si samozřejmě vybralo svojí krutou daň. Po takřka 10ti letech jsem si na něj opět vzpoměl, a v záchvatu eufórie jsem se pustil do renovace.

Takže - hurá na to......