Co si pamatuji, tatík ho docela šetřil, moc se s ním nejezdilo, když nepočítám cestu do práce a z práce, cca 4km tam a 4km zpátky.
Ovšem jednou za rok ho čekala zatěžkávací zkouška v podobě cesty do NDR na Rujanu k moři. A z vyprávění a co já vím a pamatuji si, tak nám jednou jedinkrát praskla za Berlínem na dálnici poloosa, jinak nás nikdy nevypekl. Od té doby taky ležela jena rezervní v kufru zabalená do filcu, kde jsem ji také mimochodem našel i teď.
Jednou před takovou cestou na Rujanu taky hořel, to když se táta se švárou rozhodli že umejou před cestou celé auto, motor nevyjímaje, a sáhli po technickým benzínu. No ale všechno dobře dopadlo, auto uhasili a druhý den se jelo.... :-)
V roce tuším 1992 byl naposledy celý rozebraný, to jsem dělal se svým kamarádem, který je teď v Praze.
Měli jsme půjčenou vyklizenou halu v jedné fabrice s jeřábem,tak to šlo jako po másle. Odšroubovat 8 nebo 10 šroubů (teď nevím),odpojit řízení a pár kabelů a náhon tachometru, dva trámy zkrz přední a zadní dveře,zavěsit na jeřáb a ejhle, máte rázem kastli i podvozek zvlášť. Úžasné!
Takže se zkontroloval a povařil rám,prohodil se motor ,teď je tam agregát z hasičské stříkačky a má natočeno asi 10 motohodin + asi 5000 km ve voze, což je paráda.